Desatero herecké hygieny podle profesora Martince
Protože teď s karanténou zkoušíme novou hru, klade nám k srdci režisér souboru Petr Jan Kryštof různá chytrá cvičení a pravidla, jako například herecké desatero prof. Martince.
- Každý den v týdnu, kromě nedělí, věnuji jistý čas osobní přípravě. Pravidelně cvičím stupnice hereckého výrazu a rozvíjím podněty z minulé zkoušky.
- Divadelní umění uskutečňuje herec svým oduševnělým tělem v čase a prostoru.
Do zkoušky přicházím s takovým časovým předstihem, abych se s kolegy v klidu pozdravil a naladil své tělo i duši pro tvořivou práci, která začíná v dohodnutém čase. - Veškeré překážky v přípravě na zkoušku, časove i zdravotní komplikace, které narušují a brzdí práci skupiny jako celku, včas osobně oznámím.
- Cvičení herecké průpravy praktikovaná jen mechanicky, bez hluboké koncentrace, postrádají smysl a mají jen částečnou účinnost.
- Při všech cvičeních zaručuji partnerovi naprostou bezpečnost.
- Odbourávání při hře je projevem diletantismu. Smát se mohou diváci a ti, kteří práci kolegů sledují.
- Když vstupuji v citové či zdravotní indispozici, vydám o tom věcný a srozumitelný signál.
- Všechna cvičení a úkoly (i ty, které mé povaze nevyhovují) realizuji naplno, bez rezerv a skepse. Problémy na rozhovor se řeší až po zkoušce.
- Napětí vůči partnerovi či zadanému úkolu ale při zkoušce nepotlačuji. Svůj osobitý pocit vložím bezprostředně do hereckého jednání, a tak se emoce, která by mohla být objektivně rušivá a osobně brzdící, stává organickou součástí hereckého projevu a obohacuje ho.
- Vše důvěrné a křehké, co se při obnažujících hereckých výpovědích dozvídám o svých partnerech, žádným způsobem nezneužiji. Zůstane to mezi námi jako ten nejcennější materiál pro hereckou tvorbu.
- Jidášovo přikázání: Střety z divadelní práce nepřenášejme do osobních vztahů. Časoprostor zkoušení a osobní život jsou dvě jasně vymezené dimenze existence.