Fanda Internetu

Cesta do hlubin malé duše

Byla jednou jedna Malinká Duše, která řekla Bohu: "Já vím, kdo jsem!"
A Bůh řekl: "To je skvělé! Kdo tedy jsi?"
A Malinká Duše vykřikla: "Jsem Světlo!"
Bůh se zeširoka usmál. "To je pravda'" zvolal "Ty jsi Světlo."
Malinká Duše byla velmi šťastná, protože zjistila to, co měly zjistit všechny duše v Království.
"Oh." řekla Malinká duše, "to je vážně paráda!"
Ale brzy jí to nestačilo, najednou zatoužila procítit si být tím, čím je. A tak šla zpět k Bohu.
"Ahoj, Bože! Ted když vím, kdo jsem. můžu tím také být?"
A Bůh řekl: "Chceš říct, že toužíš být tím, kým už jsi?"
"No", řekla Malinká Duše, jedna věc je vědět, kým jsem a úplně jiná věc je tím skutečně být.
Chci cítit, jaké to je být Světlem!"
"Ale ty už jsi Světlo", zopakoval Bůh a znovu se usmál
"Ano, já ale chci zjistit jaký je to pocit!" křičela Malinká Duše.
"Dobrá", řekl Bůh a usmál se tiše pro sebe, "ty jsi byla vždycky dobrodružná." Pak se jeho výraz ve tváři změnil. "Je tu ale jedna věc..."
"Co?" zeptala se Malinká Duše.
"No, neexistuje nic než Světlo. Víš, nestvořil jsem nic jiného než to, čím jsi - takže není žádný
jednoduchý způsob, jak bys mohla zažít sama sebe, protože není nic, čím nejsi. "
"Hm.. ", řekla Malinká Duše, která teď byla trošku zmatená.
"Podívej se na to takhle", řekl Bůh. "Jsi jako svíčka ve Sluncí. Ano, jsi opravdu tam Spolu s miliony, triliony dalších svíček, které tvoří Slunce. A Slunce by bez Tebe nebylo Sluncem. Ale nebylo by jím ani bez jakékoliv jiné svíčky, protože by tak jasně nesvítilo. Jak poznat sám sebe jako Světlo, když jsi uprostřed něj - to je otázka... "
"No", napřímila se Malinká Duše, "ty jsi Bůh. tak něco vymysli'"
Bůh se znovu usmál. "Už jsem to vymyslel", řekl. "Protože nevidíš sama sebe jako Světlo, když jsi ve Světle, obklopím tě temnotou. "
"Co je to temnota", zeptala se Malinká Duše.
Bůh odpověděl: "To je to, čím nejsi."
"Nebudu se temnoty bát?" zvolala Malinká Duše.
"Jenom pokud se rozhodneš", řekl Bůh. "Ve skutečnosti není nic, čeho by ses měla bát, pokud se nerozhodneš, že je čeho se bát. "
"Aha", řekla Malinká duše a už se cítila o něco líp.
Potom Bůh vysvětlil, že jediný způsob, jak něco prožít, je zakusit opak: "Bez zimy byste nepoznali teplo, bez rychlého pomalé, bez levého pravé, bez tam by nebylo tady a bez teď by nebylo potom takže, když jsi obklopena temnotou, neproklínej temnotu. Raději buď Světlem v temnotě. Potom budeš vědět, kým skutečně jsi a budou to vědět i ostatní. Nechej své Světlo zářit tak, aby všichni věděli, jak jedinečná jsi!"
"Chceš říct, že je v pořádku. aby ostatní věděli, jak jsem jedinečná?" zeptala se Malinká Duše. "Ovšem!", zvolal Bůh. "Je to naprosto v pořádku! Ale pamatuj si, že jedinečná neznamená lepší. Každý je jedinečný svým způsobem! Mnozí to možná zapomněli, ale když uvidí u tebe, že být jedinečný je v pořádku, rozvzpomenou se na svoji jedinečnost. "
"Oh", zajásala Malinká Duše a roztančila se velkou radostí. "Můžu být tak jedinečná, jak jen chci" "Ano, a můžeš začít hned teď'", řekl Bůh. který tancoval, skákal a -smál se splolu s Malinkou Duší. "Kterou částí jedinečného chceš být?"

Benegesseritská litanie proti strachu

Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam odešel, nezůstane nic.
Zůstanu jen já.