Fanda Internetu

Stejně jako politika nemůže nabrat správný směr, když ji tvoří nedobří lidé, nebude ani vzdělávací systém kvalitní, když studenty a žáky budou vzdělávat diletanti. Jednoho jsem teď potkal na gymnáziu. Hned na první poslech mi bylo jasné, že se mu učit prostě nechce. Žáky ani sebe samého. Místo zájmu o téma jsem slyšel jenom o čekání na návštěvy nebo na zásilkovou službu. Jedná se o bývalého správce počítačové učebny, který ovšem nezná(nebo nechce znát?) ani heslo k přihlášení na učitelský účet. Škoda slov. Hezký den jsem si pokazit nenechal, ale mrzí mě to.

Po sedmi letech na gymnázium vím, jak moc záleží na osobnosti pedagoga. Dvakrát se mi stalo, že z předmětu, ke kterému jsem původně neměl žádný vztah, se vyklubal předmět oblíbený, ba dokonce předmět mého zájmu a koníček. Poprvé na mě zapůsobil Mgr. Vladimír Koutný v literatuře a podruhé, snad ještě víc než poprvé, RNDr. Drahomíra Bašátková v matematice, jejíž studium je pro mě snad ještě zábavnější než studium filosofie.

Jenže čím mě má zaujmout člověk, který toho o probírané látce ví méně než průměrný student s trochou zájmu? Reformy školství jsou zbytečné, pokud je zavádí špatní pedagogové. A může být ještě hůř, když špatný pedagog začne ty samé reformy vymýšlet, což je asi případ státních maturit. Školství přece nemůžeme posuzovat jen podle žáků a pomyslné kvality jejich vzdělání. Zohledněna musí být i práce učitelů, jinak nemůže být řeč o objektivním náhledu na školský systém. Učitel je přece osoba, skrze níž nám bylo vzdělání dáno.