Před pár dny jsem čirou náhodou zjistil, že Operu používám už asi 9 let, tedy přesněji od verze 4. Docela mě to nadchlo a začal jsem se pídit po její historii. Pro čtenáře svého blogu jsem historii tohoto skvělého programu sepsal v článku.

Moje seznámení s Operou

Ještě než se dostanu historii samotné Opery, musím se zmínit, proč jsem začal používat Operu já. Kolem roku 2000 jsem poprvé přišel na Internet skrz modemové dial-up připojení, které bylo s rychlostí 56kbit/s velmi pomalé už ve své době. Hledal jsem všelijaké zrychlováky a narazil jsem na Operu, pro mě nový internetový prohlížeč. Už jenom tím, že Opera ukládala navštívené stránky a ihned je tedy mohla zase zobrazit, v rychlosti jasně převálcovala IE 5. A i když jsem později přecházel z Windows na Linux, byla přítomnost Opery na této platformě velmi důležitá, neboť bez ní by byl přechod o dost bolestnější.

Historie Opery verze po verzi

Historie prohlížeče Opera sahá do roku 1993, kdy se Jon Stephenson von Tetzchner a Geir Ivarsøy rozhodli vytvořit nový internetový prohlížeč, který by dovoloval lépe pracovat s právě se rozvíjejícím Internetem. Inspirace přišla od prvního celosvětově rozšířeného prohlížeče Mosaic, jenž téhož roku vznikl. Norská společnost Televerket, kde oba páni pracovali, nápad podpořila, ale ještě ani roku 1995 neviděla význam vyvíjeného prohlížeče, a proto v jejích prostorách vzniká společnost Opera Software a později i její produkt MultiTorg Opera.

Ukázky prohlížeče MultiTorg Opera, které jsem nalezl na Internetu.

Prvním veřejným vydáním byla však až Opera verze 2. Vyšla jako demo v nějakém norském PC magazínu a zobrazovala pouze lokální html stránky. Zato ale obsahuje všechny prvky, díky kterým se později proslavila a díky nimž si našla své věrné uživatele. Série verzí 3 ukazují rychlý vývoj a ve verzi 3.62 se již jedná o rychlý, stabilní a na funkce bohatý webový prohlížeč. Internetové stránky s CSS prý v té době zobrazovalo lépe, než to později uměl IE 5.

"Fly the web!" je motto v pořadí 4. série prohlížeče. Protože ranné verze byly hodně zabugované a nestabilní, nezískala tato série hned ze začátku dobrou reputaci, ale už ve verzi 4.02 byla Opera vysoce použitelný webový prohlížeč, který dokázal běžet na několika platformách a podporoval standardy CSS1, CSS2, HTML4, XML a WML. Součástí softwaru byl i integrovaný e-mailový klient! Hodně lidí (včetně mě) začlo používat Operu právě v této době.

Od verzí s pětkou na začátku si Opera troufale ale právem začíná říkat "nejrychlejší prohlížeč na Zemi". Z komerčního programu se stává "reklamou sponzorovaný" program, protože se ve free verzi nahoře v okně zobrazuje klasický reklamní banner. Přibývají nové funkce z nichž nejdůležitější jsou asi integrované vyhledávání a gestikulace myší. Verze 5.12, která vychází roku 2001, je spolehlivý prohlížeč a další verze v této sérii již nemusí vyjít. Možná je to i tím, že to byla vlastně Opera 4.x s reklamou a několika zmíněnými novými funkcemi.

Opera dále upevňuje své postavení mezi prohlížeči ve verzi 6. Nové MDI (Multiple document interface) pro zobrazování více dokumentů zárověň, kiosk mód umožňující využití prohlížeče jako informačního terminálu nebo vyřešené problémy s tiskem stránek jsou novinky šesté série. Hlavní předěl je ovšem přidaná podpora Unicode.

Pravá zábava ovšem začíná v sérii sedmé, jejíž první verze vychází v roce 2003. Opera představila nový zobrazovací engine (motor) s názvem Presto, který je rychlejší a lépe podporuje standardy. Nový je i e-mailový klient, který integruje i odběr novinek a je pojmenován M2. Přibyla podpora W3C DOM a RTL (right-to-left jazyků psaných z prava do leva), vzhled se dá měnit pomocí skinů, objevuje se více klávesových zkratek a nabídek nástrojů. Od verze 7.5 je k dispozici IRC klient, vestavěný BitTorrent klient, opera:config, pomůcky(widgets, malé prográmky s různými funkcemi) a volitelné vyhledávaní přímo z prohlížeče. Připočtu-li k tomu mnoho dalších změn a vychytávek, můžu bez nadsázky tvrdit, že se jedná o nejpokrokovější verzi v historii Opery.

Další důležitou verzí byla 8.5, protože se Opera zbavila banneru a nastálo změnila licenci na freeware. Otevřela si tak cestu k větší konkurenceschopnosti mezi nejpoužívanějšími webovými prohlížeči, před nimiž je s mnoha funkcemi o krok vepředu. Například funkce fit-to-width, která spojuje interní technologie Opery s CSS motorem a umožňuje výborně surfovat po Internetu i s malými monitory či displeyi tím, že odstraňuje horizontální scrollbar. Dále mohou uživatelé využívat koš zavřených stránek a v mžiku se vrátit na opuštěné weby. Zavádí se podpora tzv. uživatelského JavaScriptu a XMLhttprequestů, což jsou pomůcky všech webů 2.0, jež zažívají velký boom právě v této době.

Opera 9 je první z nové generace prohlížečů. Výčet všech novinek zde nemůžu celý obsáhnout, přesto zkusím vybrat ty nejdůležitější. Prohlížeč podporuje CSS3, XPath i vektorovou grafiku. Uživatel má možnost nastavovat jednotlivé stránky(Site Specific Preferences), vylepšena je historie a ověřování pravosti stránek. Hledání se stává ještě rychlejší, když kliknete na slovo pravým tlačítkem myši a zvolíte, kde chcete hledat. Quick Find (rychlé hledání) může hledat na všech navštívených stránkách. Odstraněné reklamy z webů zůstanou odstraněné pod celou doménou a ne jen na jedné stránce. Novinkou je Speed-dial, který zobrazuje i náhledy nejoblíbenějších stránek.

Od verze 9.5 se dočkal urychlení JavaScript. Všichni vývojáři webových stránek jistě ocení program Opera Dragonfly, offline webovou aplikaci jako součást Opery (zkuste Nástroje->Pokročilé->Vývojářské nástroje). Všichni uživatelé zase rádi využijí automatickou synchronizaci s programy již nainstalovanými na desktopu a nový vzhled prohlížeče, který je s novými technologiemi ještě bezpečnější než dřív.

Současný prohlížeč

Doteď to byla historie. A nyní? Před dvěma týdny vyšla Opera verze 10.0. Opět pár změn znatelných na první pohled (i když doufám, že některé budou v dalších verzích dále upraveny). Díky automatickým aktualizacím už se Opera nemusí reinstalovat. Novinka Opera Turbo využívá kompresi stránek ke zvýšení rychlosti surfování na pomalém internetovém připojení. Zrychlen je však i engine Presto 2.2, který je optimalizován pro webové aplikace (Gmail, Facebook). Záložky(taby) nyní mohou zobrazovat náhledy stránek.

Mě osobně ve verzi 10.0 potěšila automaticky nastavená česká lokalizace a možnost nastavit si počet stránek ve Speed-dialu, který jsem předtím musel hackovat v konfiguračním souboru. Opera u mně nadále zůstává prohlížečem číslo jedna. Používám ji kromě PC i na Nintendu DS a kdybych ji mohl mít i na jiných hračkách, neváhal bych.

Podporovaná zařízení

V současné době jde Opera spustit na těchto zařízeních:
• Osobní počítač (Opera Browser)
  • Microsoft Windows 3.x,95 a vyšší
  • Mac OS X, Mac OS
  • Linux (architektury i386, SPARC, PowerPC, arm)
  • FreeBSD
  • Solaris
  • OS/2, BeOS, QNX
• Přenosná zařízení (Opera Mini, Opera Mobile)
  • Java ME
  • Symbina OS
  • Windows Mobile
  • EPOC (počítače Psion)
  • Pocket PC
• Herní konzole (Opera Devices)
  • Nindendo DS, Nintendo Wii

Výčet je opravdu velký. Navíc pro každé zařízení a platformu je Opera optimalizována tak, aby byla co nejvýkonější při využití minima systémových prostředků a aby byla zároveň dobře ovladatelná. Například na Nintendu DS je surfování překvapivě rychlé a přehledné, přestože jsou na stránce obrázky větší než plocha displaye.

Výzva k používání Opery

Pokud ještě nepoužíváte Operu jako svůj výchozí prohlížeč, aspoň ji vyzkoušejte. Nebudete litovat, neboť se jedná o výtečný webový prohlížeč ověřený milióny spokojených uživatelů. Navíc protože Opera plně podporuje webové standardy, ušetříte čas i nervy všech tvůrců webových stránek, kteří často musí svá díla speciálně upravovat pro Internet Explorer. Z vlastní zkušenosti vím, jak je optimalizace pro IE nepříjemná.

Bonusové video

Při hledání zdrojů o historii Opery jsem narazil na pěkné video, které znovu a vizuálně shrne všechno, co zde bylo napsáno.

Přidejte si RSS stránek Fanda internetu do své čtečky novinek.